Alkoholické šachy aneb Kasparovův zlý sen

Šachy nebo šach (z perského šáh, panovník) jsou klasická desková hra pro dva hráče, v soutěžní podobě zároveň považovaná za odvětví sportu. Hra, jako taková vznikla v 15. století v jižní Evropě úpravou perské hry šatrandž, následníka staré indické hry čaturanga.

Chlastací šachy jsou alkoholická desková hra pro dva, případně i více hráčů, kteří mohou radit, v soutěžní podobě ji zatím neznáme, ale tvrdí se, že je jedním z horkých kandidátů na Olympijské hry v Blondýně 2012. Chlastací verze hry vznikla v 21. století úpravou figurek z klasických šachů.

Šachy se hrají na šachovnici, čtvercové desce rozdělené na 8×8 polí střídavě černých a bílých – zde šachy bývají často ochránci lidských práv kritizovány pro svůj rasismus, neboť ve hře hrají vždy bílí proti černým (je to vlastně hra na rasovou válku). Navíc bílý vždy začíná.  

Každý hráč má na počátku hry celkem šestnáct figurek (resp. panáků s obrázky figurek) šesti druhů: krále, dámu, dvě věže, dva střelci a dva jezdci (v chudších královstvích pouze koně, v ještě chudších osli, v české kotlině nejčastěji voli) a osm bezvýznamných pěšáků.

Hráči, označovaní jako „bílý“ a „černý“ podle barvy kamenů, kterými hrají, střídavě provádějí tahy, tedy přesuny kamenů po šachovnici. Cílem hry je mat, takové napadení soupeřova krále, které nelze odvrátit. Šachy neobsahují prvek náhody, partii rozhodují schopnosti a znalosti hráčů.

U chlastacích šachů jsou hráči označováni většinou dle druhů alkoholu „rum“ a „vodka“ či „Fernet“ a „Becher“ atd. Střídavě provádějí tahy, tedy přesuny kamenů po šachovnici, když dojde tzv. napadení figurky jednoho hráče a jejímu vyřazení, musí hráč figurku (panáčka) před odstraněním z šachovnice vypít (známe i případy, že došlo místo k napadení figurky k napadení samotných hráčům ale i takovéto jevy patří ke kontaktním sportům). Cílem hry je udržet se na nohách, prakticky jsou známy dva možné konce chlastací šachové partie: Pat a Mat.

A ještě jeden zcela jedinečný a nevídaný jev je možné spatřiti při chlastacícm šachu, a to aut. Aut v šachu je velmi vzácná událost, jejíž řešení starší pravidla neznají. Šachový aut jako první dokázal Jára Cimrmann. Při velmi významné šachové partii mezi Járou Cimrmanem a hráčem, který si nepřeje býti jmenován, donutil Cimrman soupeře táhnout jezdcem na pole H12 a poprvé v celosvětové historii šachu byl zaznamenán aut. V chlastacím šachu je aut vcelku běžnou záležitostí a nejedná se jen o tah na H12, ale i tah na zem, do klína, z vokna atd.

Navíc bordelhlášku: „Dáma na E55!“ v klasickém šachu též nezažijete :)

Přejeme hodně sportovních a jiných zážitků :)